Jak zchladit (případně zničit :-)) DSLR Canon 350D

První, co bylo potřeba spáchat, bylo částečné rozebrání zrcadlovky - zadní stěna s displejem a deska s elektronikou. Toho lze najít na webu tuny návodů, třebas zde (postupujte až po obrázek s popisem "Canon Rebel XT 350D Infrared DIY Tutorial Step 16" včetně)
Dále v texty pokud uvedu "Step XX" bude to znamenat odaz na tento odkaz.

Na obrázku "Step 17" vidíte vedle PCB takový malý šmejd s konektory (drátěná spoušť, video out), tak tyhle potvory budou zavazet. Je tu dvojí možnost:
a) odpájet konektory a za pomocí drátů vyvést vývod na drátěnku mimo tělo (Video netřeba, ať klidně zhyne bez náhrady)
b) celou destičku vyvést mimo tělo
Já se vydal cestou B, je zde prima možnost protáhnout konektor i s dráty otvorem pro zacvaknutí bočního plastu s otvory pro konektory. Takže celá destička pak bude trčet jako anténa, což není zrovna extra estetický prvek, ale na astrofotografii to není nic proti ničemu. Destičku není od věci celou oblepit izolační páskou nebo tavnou pistolí. Já jsem navíc ještě z kusu plastu vyrobil takový držák, který jsem dole upevnil malými šroubky (velikost M2) k očku pro řemínek a destičku k ní přišrouboval přes již stávající otvory.


Obr 1: konektory vyvedené mimo tělo


Následuje výroba "cold finger" (dále jen prst), což vlastně není nic jiného než pásek mědi vyvedený ven. Jako maximální šířka se na webech objevují hodnoty 2mm, z vlastní zkušenosti bych přes 1.5mm nešel. Já jsem zvolil nějaký takový tvar


Obr 2: chladič


Který byl ve finálně zalomen o 90st


Obr 3: zalomený chladič


přichycení k tělu je řešeno pomocí původních měděných pásků z boku zadní části obrazového čipu (na obrázku "Step 17" na levé a pravé straně čipu). Jeden se neuplatní vůbec, druhý je nutno trochu zkrátit nůžkami na plech, pak zbrousit konec prstu a připájenítohoto upraveného držáčku. To se snadno píše ale v domácích podmínkách dost blbě dělá :-) Např ztenčení konce prstu pilníkem je docela makačka, aby vzniklá ploška byla aspoň trochu rovná. Naštěstí jsou držáčky poměrně tenké. Zbroušení je potřeba aby nenarostla stavenbí výška prstu, každá desetinka mm je znát. Taktéž připájení je oříšek. Měď se sice dá pěkne pájet, ale je to chladič a to docela účinný a strašně rád a intenzivně krade pájce teplo. Takže buď použijete nějakou opravdu hodně silnou, nebo - jako já - použijete malou lest: obalit prst pořádnym kusem hadru, nechat koukat ven jen nezbyteně dlouhý konec, pod ním zapálit čajovou svíčku, která prst udrží na vysoké teplotě (nedávat příliš blízko plamene, aby cín nebyl tekutý pořád a měl šanci ztuhnout, ale HLAVNĚ !!POZOR na vznícení hadru!!). Pak je možné to hezky připájet i obyčejnou mikropájkou nastavenou na maximální výkon. Pozor na popálení, prst držíme zásadně za hadr a držáček kleštěmi (ideálně tenkými, aby nekradly moc tepla).


Obr 4a: pravý držák prstu
(ten kulatý zářez vrtákem je omyl :-))



Obr 4b: pravý držák prstu


Jelikož jsem zvolil možnost vyvedení destičky s konektory mimo tělo, tak jsem využil vzniklé místo pro uchycení prstu i z druhé strany čipu. Udělal jsem to tak, že jsem z kuprexitu vyřezal destičku stejného tvaru, jako originál, udělal do ní otvory pro originální šroubky a pak otvory, do kterých jsem vyřezal závít pomocí šroubků, kterými prst přichytím (M2/6mm, kuprexit je měkký, takže závit na šroubku se nezničí, vrátekm 1mm jsem udělal otvory, jehlovým kulatým pilníkem je vybrousil na požadovaných asi 1,7mm a pak udělal šroubkem závit)


Obr 5: destička levého držáku


Do prstu jsem pak udělal dva ekvivalentní otvory. Opět platí, že nad prst nesmí nic vyčuhovat, musí se hlavy šroubů zapustit. V domácích podmínkách další problém, neboť je k tomu potřeba frézka (vrták použít nelze, vyrábí "trychtýř"). Já to vyřešil tak, že jsem to provrtal skrz otvorem o něco větším než je hlava šroubku, následně zespodu připájel (viz výše) tenký pásek mědi a do něj pak vyvrtal tenký otvor jen aby prošla závitová část. Jak to vypadá ve finále jde vidět na obrázcích (2), (3) a zespodu pak na (8)
Boční plast s otvory pro konektory jsem příslušně očesal, aby šel vrátit na místo a nezavazel prstu.


Obr 6: ořezaný bok (kryt konektorů)


Pokud někdo potřebuje USB připojení (např. pro ostření), je nutno dát si pozor, aby se tam vešel USB kabel. Lze to řešit i bypasem - napájení drátku na stávající konektor, ale je to SMD provedení a tudíž hrozná piplačka se spoustou prostoru pro nepředloženosti typu nechtěného spojení vývodů při pájení. Já to vyřešil zbroušením prstu a chladiče peltiéra. Naštěstí není potřeba příliš.


Obr 7: USB připojení


Připevnění peltiéra a jeho chladiče jsem vyřešil vyřezáním "kosti" z plastu a použitím chladiče ze stařičkého PII, který měl vhodné otvory na uchycení.
(na obrázku 8 bez peltiéra)


Obr 8: chladič s upevňovací "kostí"


Izolace prstu je řešena molitanem, ve kterém byla v plechové krabici balena voňavka STR8, výhodou je, že je tam i takový tenounký molitan, který se perfektně hodí jako alespoň nějaká tepelná izolace mezi chladící prst a desku.


Obr 9: izolace prstu (obnažená část přijde na snímač)


K monitoringu teplot jsem zakoupil dva panelové teploměry. Jeden na monitoring okolní teploty a druhý na monitoring teploty prstu - u něj jsem "vykuchal" čidlo a dostal se až k SMD termisotru zalitého uvniř. Ten jsem pak umístníl na prst zeposdu hned vedle obrazového snímače a zalitý tavnou pistolí. Samozřejmě jej nejlze dát přímo na prst, neboť měď je vodivá, takže je na tenké izolační pásce, i tak je reakce teploměru na změnu teploty prstu docela rychlá. Trochu nevýhodou je napájení teploměrů z 1xAA baterie. Tuto nevýhodu jsem se pokusil vyřešit variabilním stabilizátorem, což bohužel nedopadlo valně a jeden teploměr je na odpis :-) Další pokus (5V stabilizátor + zenerova dioda s úbytkem 3.9V taky nedopadl valně, teploměr na to nereagoval ani při použití ZD s úbytkem 2.4V).
Teploměry jsem připevnil z boku rovodové krabičky na regulaci výkonu vychřívání rosnic a chlazení.


Obr 10: regulace výkonu + teploměry


Nyní již zbývá jen připevnit chladič ...


Obr 11: finální prst


... a znovu přidělat desku se zadním čelem.
Finální výrobek vypadá takto:


Obr 11a: finish



Obr 11b: finish


Nyní už jen následuje nějaké to měření a odzkoušení doma a pak hurá do terénu.
Data průběřné doplním.